Co je vlastně láska a čím ji od sebe odháníme?

Cítíme se prázdní a opuštění, což nedokáží naplno zahnat ani kamarádi – ať už jsou klidně dvounozí nebo čtyřnozí. Zkrátka jde o fenomén, který nenahradí nic dalšího na světě a mnozí by pro něj šli světa kraj. Dokáže inspirovat, nasměrovat a dodat nový vítr do plachet…

Láska k sobě není žádným zločinem

Tak za prvé – ať už jste, jací jste – musíte se naučit mít rádi sami sebe. Lépe řečeno ne jenom mít rádi, ale milovat, v tom je přeci určitý rozdíl. Kdo podobnou věc nedokáže, bohužel, nebude si v životě věřit tak, jak by měl a nedostatek sebeúcty si vybere svou daň i v různorodých osobních vztazích. Necháte se sebou takzvaně zametat, partner si vás nebude vážit a začne toho, dříve nebo později, určitě také svým způsobem využívat. Může to být dobrák od kosti, ale když mu podobnou věc umožníte a nabídnete jako na stříbrném podnosu, proč by vlastně ze slušnosti odmítal?

Partner s vámi je hlavně proto, že sám chce, takže není důvod mít ze všeho takový strach a dělat věci jen proto, aby neodešel – vztahy přeci nejsou podmíněné obavami a nejistotou z toho, že budete snad brzy vyměněni, když to či ono neuděláte (pokud možno okamžitě). Pokud se budete zbytečně moc podbízet, nastane problém. Vážný vztah už nebude založen na vzájemné lásce, ale na vašem strachu, abyste nebyli vyměnění za někoho atraktivnějšího nebo vzdělanějšího. Dá se s tím vůbec dlouhodobě žít a nezbláznit se?

Láska v kombinaci se strachem? To není opravdové

Pokud se dostaví projevy lásky až tehdy, když se bojíte, že odejde, asi je něco špatně – a o lásku v pravém slova smyslu nakonec vůbec nejde. Vyjadřovat city až, když jde o strach z toho, že vás někdo opustí, je vlastně docela nemístné. Pravá láska jednou přijde a naprosto vás pohltí, hned na první pokus.

Důležitá je také rovnováha v přijaté a odevzdané energii, protože pokud jedna položka výrazně převýší druhou, nastává problém – o emočních upírech jste určitě slyšeli a je dost dobře možné, že nějakého máte doma. I kdyby to o sobě vlastně netušil a nedělal nic úplně vědomě, vyčerpává vás, kudy chodí. Mnoho lidí také od partnera něco automaticky očekává, aby pak samo neudělalo ani malou část z toho, co bezpodmínečně chce. Partnerství musí být v harmonii, která je úzce spjata s energetickými toky. A láska, ta nečeká opravdu nic – tedy hovoříme-li o její pravé podstatě.

Nesmí svazovat a dávat nějaká ultimáta

Žárlivé myšlenky a projevy žárlivosti navenek nejsou nic jiného než strach. Ten se týká možnosti, že bude dotyčný zcela opuštěn – ale právě tím, jak se chová, zavdává k takovému kroku první opravdový důvod a další budou jistě nasnadě, protože s chorobnými žárlivci se žít jednoduše nedá. Musíte se naučit žít sami se sebou a nebýt emočně závislí na přítomnosti partnera, jedině tak je možné budovat dlouhodobý vztah. Nedáte-li si trochu svobody, bude jeden z vás (možná však časem nakonec oba) mít pocit, že žijete v jakési pomyslné kleci. Láska by určitě neměla omezovat tak, aby se díky ní vůbec nedalo dýchat…

Sečteno a podtrženo – nikde není psáno, že zrovna ten vztah, v němž jste, je ten pravý nebo že se naopak musíte kvůli nějakému partnerovu nešvaru bezpodmínečně rozejít. Každý vážný vztah je přece jiný a nemusíte se kvůli pohozeným ponožkám v koupelně okamžitě obracet na online seznamky s žádostí, aby vám našly někoho nového. Časem totiž tuhle část oblečení pohodí vedle koše snad každý – a musíte to přejít jako drobnost, jsou přece i o poznání důležitější věci, že?