Chce to spoustu odhodlání, protože začátky nebývají lehké a můžete být dokonce i odmítáni. Pokud se ale rozhodnete jít do vztahu s někým, kdo má ve vlastní péči jedno nebo více vlastních dětí, ani nic jiného dělat nemůžeme – najdete si k sobě cestu nebo vztah dostane opravdu velkou trhlinu, jíž se možná ani nepodaří zacelit.
Rozvod nebo rozchod rodičů není pro dítě žádná legrace a když pak přijde do života nový strýček nebo tetička, nastává vnitřní boj, zda přijmout nebo stávkovat. A zvláště, pokud jsou rány po rozvodu čerstvé, nepřijmou nováčka nijak snadno…
V krajním případě se můžete dočkat dokonce vykopání válečné sekery, dítě bude odmlouvat, nehodlá s vámi totiž navazovat vztah a bere vás spíš jako vetřelce než někoho, kdo bude žít ve společné domácnosti ještě s jedním z jeho rodičů. Proč už máma s tátou nejsou spolu a nemáte v tom náhodou prsty? To je otázka, která se v takových případech honí hlavou všem, kteří už velmi dobře chápou, co všechno se kolem nich děje. Odkud jsou asi pohádky, ve kterých vystupují „zásadně“ zlé macechy? Děti si s ní nerozumí a otec brzy prozře, že jde spíš o nepříjemný element v domácnosti než nějakou životní lásku po odchodu dřívější partnerky. Jistě, pravda to obvykle být nemusí – ale někde musí mít tohle lidové vyprávění svůj základ…
Ani ty nejlepší seznamky nezajistí, že si budete rozumět s jeho nebo jejími dětmi. Tady se totiž pouští obě strany na tenký led, už jen samotný termín macecha přece nezní nijak přívětivě. V češtině má vlastně spíš takové nepříjemné vyznění. Přitom zdaleka neplatí, že je macecha vždycky zlá a ošklivá babice, pro kterou nikdo nemá hřejivé slovo, že?
Děti jsou tvrdohlavé a mají pocit, že je nikdo nebere vážně – tak přejdou do stávky, aby ukázaly, kdo je tu pánem. I takové někdy umí být, bohužel, nejen ty rozmazlované ratolesti. Děti si podobný sled událostí nevybraly a nebylo by dobré na ně nějak tlačit, zvláště ty mladší nesou nějaké změny jen velmi těžce a rozchod rodičů se bez pláče a výčitek obvykle neobejde. Snažte se být kamarády, ale nikam nechvátejte – rozchod mohl proběhnout teprve nedávno, musí si přivyknout na situaci, že jeden z rodičů bude mít domácnost někde jinde a nebudou se už vídat každý den (tedy, jistě, přinejmenším, většinou jde o víkendové setkávání).
Upřímnost je hodně důležitá, nejen při plánování, jak sbalit chlapa. Děti bývají hodně citlivé a když je odradíte už na úvod, zřejmě bude cesta k nim ještě o něco složitější. Dveře nemáte zavřené nejspíše nikdy, ale v každém případě jde o dlouhý proces, který není radno uspěchat. Moje maminka by určitě dovolila aneb složitý test, u kterého musíte projevit značnou trpělivost.
Nevlastní rodiče zkoušejí různé cesty, někdy se dokonce snaží prosadit formou jakýchsi dárečků a uvolněné výchovy, ale bohužel – tudy koleje nevedou, dostanete se spíše do slepé uličky. Dítě možná i vycítí snahu o manipulaci a bude vaší snahy buď maximálně využívat, nebo se naopak stáhne s tím, že si jej chcete doslova koupit. A co hůř, v tom případě asi bude mít i pravdu. Na co dalšího brát zřetel, když půjde o nastěhování se do nové domácnosti?
Trpělivý přístup zvládne vše – ale někdy partnerovy děti prostě nebudete moci ani vystát. Jde o přirozený proces sbližování, někdy trvá déle, někdy naopak poměrně krátkou dobu, záleží na mnoha okolnostech. Nebojte se vrhnout do všeho po hlavě, ale pozor – nic neproběhne bleskově a připravte se na pár naschválů…