Vztah, který prostě nemá ani jednu chybičku. Idealismus jako vyšitý, který se týká zejména těch náctiletých a s věkem se dostává víc a víc směrem do reality. Ovšem, nejde to tak vždy a u bytostných perfekcionistů je představa dokonalosti v podvědomí vlastně neustále vtištěná.
Jak s tím bojovat a ze kterých nároků je možné slevit, když hledáte dlouhodobý vztah, co opravdu vydrží? Nikdo totiž není dokonalý, ani vy – a kdyby tomu tak bylo, zřejmě musíte žít ve společné domácnosti spíš se svým klonem.
Vysnili jste si ideální domácnost a máte sklony obviňovat partnera z toho, že vám všechno pokazil. Existují přitom i ti, kteří hledají dokonalost fyzickou, především sami v sobě – a neváhají podstoupit řadu úprav na sálech plastických chirurgů. Doslova jde o kopie Barbie a Kena, postav známých snad všem nejen z dívčích pokojíčků. Rekordmanem je v tomto ohledu mladík, co prošel více než třemi stovkami různých „vylepšení“. Barbie jich má za sebou menší počet, ale nechala si třeba chirurgicky odstranit žebra, což je obrovský zásah do organismu. Samozřejmě, zde se bavíme o zcela přehnaných věcech, které se týkají jen vzácných výjimek napříč populací, ale proč vlastně tolik prahneme po dokonalosti?
Dokonalost a její hledání nemá smysl, je to jako prahnutí po nesmrtelnosti prvního svrchovaného císaře Čchinů z doby před více než dvěma tisíci lety. Lepší bude řešit vzájemné porozumění, duševní souznění a maličkosti, z nichž nakonec vykvete docela hezký vztah – alespoň v rámci možností daných osudem, které si obvykle vůbec nevybíráme.
Každý má něco, co ve vztahu hledá – čemu dává přednost, co se mu opravdu líbí a přitahuje jej. Ale když je takových podmínek až moc, těžko se najde někdo, kdo by jim zcela beze zbytku vyhovoval. Snad i právě proto je tolik lidí samo, protože v partnerském vztahu hledají pomyslný ideál. Když ale přibývají roky, je stále těžší najít někoho dokonalého a nároky logicky klesají, hledají se nové priority. Někteří muži nemají rádi ženy s BMI nad třicet, ženy zase nesnáší pijany a kuřáky, ale proč tolik řešit třeba barvu očí nebo odstín kadeří? Jde opravdu o tak důležité položky? A proč bychom tedy měli slevit ze svých nároků (všichni)?
Abyste nezůstali na ocet, jednoduše! Iracionální požadavky mohou způsobit, že budete vybírat tak dlouho, až doslova přeberete. Bez kompromisů prostě nejde nic, to snad víte! Realita vztahů, co se počítají na roky, je jasná – nikdy nebude nic stoprocentní a růžové, jak jste si zprvu možná v hloubi duše vysnili. Prostě žádné rande naslepo, ale přijetí toho druhého jako člověka i s jeho chybami a nedostatky. Ani ty nejlepší seznamky vám přirozeně nevykouzlí někoho, kdo bude splňovat nejméně 120 procent vašich požadavků na partnera. V říši pohádek už přeci nějaký ten rok nejsme…
Každý dělá chyby, i kdyby to byly třeba drobnosti, každý má nějaký zlozvyk, čím vytáčí své nejbližší okolí. Jinými slovy, perfektní vztahy neexistují, pokud si tedy zrovna nepročítáme řádky dívčích románků. Takže, jak najít toho pravého? Musí to být člověk z masa a kostí, nikoliv Ken, kterého vám budou všechny závidět, ale ještě ho nikdo nikdy naživo neviděl.
Co od druhého očekáváte a co je spíš druhořadé? Jaké vlastnosti vás potěší, ale nejsou pro vás tím hlavním? To se liší člověk od člověka, přání od přání – takže neexistuje univerzální návod. Pro a proti si musíte dát dohromady už sami, ale pokud dlouho nemůžete nikoho najít, bude čas trochu slevit ze svých nároků, což je název i jednoho z dávných popových hitů.