Jak se správně omluvit ve vztahu?

Stejně tak každý chybuje, nikdo není dokonalý a neomylný a je přirozené a lidské dělat chyby. A to i ve vztahu. To důležité je ale udělat vše proto aby, když už hádka proběhne nebo se ona chyba stane, se udělalo vše proto, aby to nijak nenarušilo vztah a negativně se to na něm neodrazilo. A k tomu slouží i umění správně se omluvit.

Je až pozoruhodné, jak málo lidí se umí omlouvat. Zásadní je nenechat osobní hrdost, aby vám v omluvě zabránila. Omluva, to není pokoření, není to „ztráta kytičky“. Muži potom nevypadají slabě a ženy bezcenně. Naopak, dokázat přiznat vlastní chybu je ukázka té největší odvahy a síly charakteru, opravdu ne každý to dokáže. A vy byste mohli být jedněmi z toho mála, co zásady správné omluvy ovládá.

Jaké jsou zásady správné omluvy?

Myslete ji upřímně. To je asi nejdůležitější. Omlouvejte se opravdově, tak, jak to cítíte. Nepřehrávejte, ani ze sebe nedělejte „oběť“. Omluva by měla být vaším rozhodnutím ve chvíli, kdy cítíte, že je vhodné ji přednést. Pamatujte, že nemusí být jen jednostranná. Lze ji pojmout i formou konstruktivní kritiky. „Omlouvám se ti, že jsem…, ale udělal jsem to proto že…“.

Neponižujte se, nepřehrávejte

Jak již bylo zmíněno, přehrávání a přehnané sebeponižování je nesmyslné. Nedělejte ze sebe oběť, někoho, komu jsou páchána největší příkoří světa a on se zase a znovu musí sklonit a oproti svému přesvědčení pokleknout. Tak to není. V lásce, ale i jakémkoliv jiném vztahu jsou oba partneři rovnocenní a takhle onu rovnováhu vychylovat nemůže přinést nic dobrého. Nehrajte na city, nesnažte se vzbudit v druhém pocit viny.

Vysvětlujte

Vztah by měl být založen především na vzájemné komunikaci. Svou chybu vysvětlete, ne proto, abyste se za každou cenu obhájili. Ale abyste umožnili druhému pochopit vás a vaše uvažování. Čím spíše vás druhý pochopí, tím rychleji vám odpustí.

Nemluvte o sobě, kroťte emoce

Sypat si prach na hlavu, donekonečna opakovat, jak se sami za sebe stydíte apod. také není nejlepší řešení. Emoce vedou k dalším emocím, vzbuzují lítost nebo naopak vztek. Nejlepší je omluvit se klidně a racionálně, nehrotit emoce, klidně a jasně říct ono kouzelné „promiň“.

Netrvejte na odpuštění

Ano, odpuštění je přesně to, co by v nejlepším případě mělo po omluvě následovat. Ale pravé, upřímné odpuštění není něco, co si je možné vyprosit, mělo by jít přirozeně od toho druhého. Vašim cílem není, aby vám druhý odpustil, váš dobrý pocit. Ale jeho dobrý pocit, omluva jemu. A na to byste se měli soustředit.

Neomlouvejte se automaticky

To že každý má na věc trochu odlišný názor je normální. Neomlouvejte se proto za ten svůj, pokud jste neudělali nic špatného, není důvod. Spíše řekněte, že máte zkrátka trochu jiný názor a že si to ještě promyslíte.

Nezlehčujte „provinění“ poukazováním na chyby druhého. „Já jsem udělal… ale ty…“ Není dobrá omluva. Pokud vám na druhém něco vadí, řekněte to přímo. Nesnažte se to dát do souvislosti s vaší omluvou, a tak se částečně uměle očistit.

Posledními body „návodu“ je samozřejmě umění najít správné místo a čas. Omluvit byste se měli v klidu, tak, aby se oba partneři navzájem naprosto vnímali a měli na sebe čas. Zároveň ale neotálejte a omluvte se zkrátka při první dobré příležitosti. A pamatujte, že omluva není o vás, ale o tom, komu se omlouváte, pro něj to říkáte, jeho osoba je důležitá.