„Myslím, že když jste mladí, prostě věříte, že se budete snadno spojovat s dalšími lidmi. Později si uvědomíte, že se to stane jen několikrát za život.“ Celine z Before Sunset (2004)
Vše najdete na internetu. Můžete nakupovat online, absolvovat online výuku, číst e-knihy, sdílet fotografie, stýkat se a hlavně –na internetu můžete potkat nového partnera i nové přátele, s kterými můžete podnikat bláznivé akce.
Ještě před dvěma lety jsem byla zcela proti online seznamování. Uznávám, že je to dobrý způsob, jak se mohou lidé poznat. A koneckonců mnoho lidí navázalo na internetu kvalitní vztahy. Ale takové online seznamování mi vždy připadalo povrchní a neromantické. Jak můžete navázat hluboké spojení s někým, s kým jste se poprvé nestřetli pohledem?
Výzkumné centrum Pew zjistilo, že 1 z 10 Američanů někdy využil k seznámení internet. V letech 2000 – 2012 zveřejnilo centrum v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences tento údaj: téměř 35 % manželských párů se poznalo online. Nemyslím si, že si někdo v minulosti představoval, že by svého budoucího manžela našel na internetu. Ne, vyrostli jsme v tom, že by to mělo být jako ve filmech, v knihách nebo v pohádkách.
Možná by kvalitní vztah mohl začít tím, že bychom protějšek nejprve nenáviděli a postupně by se z toho zrodila láska. Možná bychom měli dobrého kamaráda, s kterým by se to rozvinulo do vztahu. Nebo by to mohlo být nějaké náhodné setkání s někým, kdo úplně obrátil náš svět vzhůru nohama. Pravděpodobně všichni stále sníme, že takto potkáme svou osudovou lásku. Dokonce i lidé, kteří se registrují na seznamovacích aplikacích. Nejsem si jista, jestli jsem někdy poznala někoho, kdo tvrdil: „Určitě chci potkat lásku svého života online. To by mohlo být tak romantické!“ Ve skutečnosti říkají toto: „Nemám v reálném světě štěstí na lásku, takže asi tuto aplikaci vyzkouším.“
Vždy mi přišlo online seznamování moc jednoduché. Nemusíte vyvinout žádné skutečné úsilí. A pochybovala jsem, že spojení může být skutečné s někým, s kým jsem dříve osobně nemluvila. Jak se ukázalo, online seznamování se stává jedním ze způsobů, jak se seznámit v moderním světě. Nejprve se s někým setkáváte online a pak navážete vztah v reálném životě. Pokud se rozhodnete vyzkoušet tento způsob seznamování, měli byste zvážit několik věcí.
V článku „Sociální média a iluze intimity“ diskutuje Michele Redmon o dopaminovém výbuchu, který nastane v našem mozku, když uslyšíme „cinknutí“ našeho telefonu nebo když vidíme, kolik lidí nám vyjádřilo své sympatie a kolik lidí komentuje naše příspěvky a fotografie. Tento koncept může být aplikován i na online seznamování. Lidé používající seznamovací aplikace OkCupid a Tinder zažívají vzrušení, když jim vyjádří sympatie někdo, kdo se jim líbí. Zveřejňujeme naše fotografie, aby nás měl někdo „rád“. Problémem tohoto malého výbuchu štěstí je ale to, že to není skutečné štěstí. Je to jen malé okamžité uspokojení, díky kterému se hned cítíme dobře. Jestliže máte někoho rádi online, Redmon zdůrazňuje, že se vám tato osoba vlastně nelíbí, ale máte rádi představu o člověku, kterou jste si vytvořili v době, kdy jste uviděli jeho profil. Jeho profil jste si ale interpretovali po svém. Redmon uvádí: „Bez ohledu na to, jak se cítíte, když jste online, pokušení projektovat své představy o ideálním partnerovi do ostatních profilů je příliš velké.“
Redmon ale na druhou stranu říká: „Je stále běžnější, že se setkáváme online a udržujeme platonické či romantické vztahy, v kterých je minimální fyzický kontakt nebo vůbec takový kontakt neexistuje.“ Nemyslím si, že má na mysli, abychom se s někým setkávali online, protože to většinou vede k neúspěchu. Problémem je vztah, který žije pouze díky technologiím, což se děje i párům, které se již osobně setkaly. Pojmenovala jsem to „textové vztahy“, protože v nich chybí skutečná intimita, spojení a komunikace. Je to spíše iluze vztahu. Vím, že existují páry, které udržují vztah na dálku, protože nemají jinou možnost. A jsou závislé na technologiích, aby byly alespoň nějakou formou spolu. Takové páry ale mohou mít pevný a zdravý vztah se skutečným spojením. Avšak vztahy přes technologie nejsou udržitelné. Vyžadují intimitu, fyzický dotek a osobní kontakt.
Redmon tento současný stav znepokojuje. „Zahalujeme se do iluze intimity. A musíme si to dříve či později uvědomit. Chceme uvěřit, že je to skutečné, protože i se všemi těmi nápadníky, lajky a přáteli na Facebooku jsme osamělí.“ A tato osamělost přispívá k tomu, že je online seznamování tolik vyhledávanou aktivitou. Věříme, že na internetu můžeme se svým osamocením skoncovat.
V článku Maanvi Singha „Aplikace mohou urychlit nalezení lásky, ale nic nenahradí skutečnou schůzku“ Benjamin Karney (sociální psycholog v UCLA studující romantické vztahy) říká, že se na online seznamkách seznámíte s větším počtem potenciálních partnerů. „Celkově výzkum naznačuje, že páry, které se setkávají online, jsou stejně šťastné jako ty, které se scházejí mimo virtuální prostředí.“ Dá se ale předpokládat, že u virtuálně udržovaných vztahů zažíváme více zklamání.
Karney tvrdí, že najít partnera na online seznamkách není o nic snazší než najít někoho v reálném světě. „Neexistují žádné důkazy, že vám aplikace najdou lepšího partnera, než byste mohli najít sami.“ Studie také poukazuje na to, že nemá smysl trávit na seznamkách většinu svého času. Prohlížení a hodnocení profilů vám nepomůže vybrat lepšího partnera, protože: „Přitažlivost je založena na nehmotné chemii – a když vás někdo přitahuje, jen zřídka záleží na tom, zda protějšek sdílí stejné politické názory nebo má naprosto jiné zájmy.“
Ačkoliv je Tinder známý jako aplikace pro navázání nezávazného vztahu, považuje ji sociální psycholog Eli Finkel za nejlepší seznamovací aplikaci. „Můžete procházet jednotlivé profily, dokud nenarazíte na ten „pravý“, ale stále jste v nejistotě, zda vám uživatel sympatie oplatí. Díky Tinderu se s lidmi rychle spojíte a zjistíte, jestli je mezi vámi nějaká chemie. A pokud není, pak je čas spojit se s někým jiným.“
Na seznamkách máme spoustu možností. Pro někoho je to pozitivní informace, ale Paul Eastwick, docent lidského rozvoje na University of Texas zdůrazňuje, že příliš možností ztěžuje výběr a nechceme se zavázat jedné osobě. Psychologové to nazývají „paradoxem volby“. Čím více máte možností, tím menší je pravděpodobnost, že budete s konečnou volbou spokojeni. Jak ale můžete vědět, kdo je tou správnou volbou? Co když kvůli nekonečné volbě přehlédnete dokonalého partnera? Singhův přítel poznamenává, že Tinder je místem, kde umírají monogamisté. Bojí se, že vždy existuje někdo lepší.
Je tedy online seznamování snazší než seznamování tradičním způsobem? Pravda je taková, že přes internet si domlouváme příležitostné schůzky a propojujeme se na něm s lidmi z celého světa. Hledáte-li ale hlubší spojení, Karney uvádí: „Online seznamování usnadnilo randění, ale nijak neusnadnilo párování.“ Skutečné spojení je těžké najít bez ohledu na to, jestli randíte online nebo hledáte protějšek v reálném životě. Nepochybujte ale o tom, že ten pravý protějšek může existovat. A pokud jste měli to štěstí, že jste ho našli, važte si toho.
https://www.tryingtogainperspective.com/2015/03/is-online-dating-easier.html