Menu
Nejste pro něj nebo pro ni na prvním místě. Možná dokonce berete bronz nebo figurujete ještě níž. Pravda, na olympijských kolbištích je to pro mnohé nedosažitelná meta, ale zrovna v lásce je tedy nepochybně lepší být prvním a jediným objektem touhy
Zažili jste to někdy? Být bokovkou není příjemné už kvůli pocitu, že někomu jinému berete lásku. A odhalení, že partner má i někoho dalšího, také není zrovna oblíbeným hitem.
Nikoho doma nechce, žije single, a tak to podle jeho slov ještě alespoň pár let zůstane. Ale pak najednou slovo poruší a ožení se. Připadáte si pak jako v kategorii hledám milenku na nějaké seznamce, využitá jen na zábavu. Někdy to vyzradí dost neplánovaně, třeba sdělí suše, že se přestěhoval, společně s přítelkyní, na druhý konec města. Nepříjemná pravda, vlastně ji ani nechtěl sdělit, ale stalo se a nemůže se odestát, bohužel!
Zůstanete ještě s někým takovým vůbec v kontaktu? Jste přece bokovkou, v nezáviděníhodném postavení, ponižovaná a …čekáte, že se nakonec rozhodne pro vás? Život bohužel není romantický film, takže ke změně dojde jen ve vzácných případech. Nebo tehdy, když dojde ve vztahu číslo jedna k rozchodu. Ale chcete opravdu pouze čekat a doufat, jako známý literární hrdina Edmond Dantes?
Vztah, který neponižuje a zároveň bude vlastně na vedlejší koleji. Chcete časem něco, co by mělo trvalejší charakter a vídali jste se dnes a denně? Pak nelze podobný scénář vůbec doporučit, ale na druhou stranu, lásce a citům prostě neporučíte. Pokud se svěříte přátelům a známým, většina z nich vás přinejmenším nepochopí. A přijdou i tací, kteří řeknou, že tohle nikam nevede a pokud chcete rodinu, musíte se rozhodnout rychle – upřímnost, která opravdu zabolí, jemně řečeno…
Možná je v tom i taková ta živočišná přitažlivost, co vám jednoduše nedovolí ze vztahu číslo dvě odcházet. Máte pocit souznění a nehodláte se ho vzdát, skoro až za jakoukoliv cenu. Bohužel, budete mít také jistotu, že jeho životní láska čeká někde jinde a bude se jí muset brzy ohlásit, odejít domů a předstírat, že se vlastně nic neděje. Přežijete to? Pak už stačí jen, abyste neposlouchala řeči kolegyň v práci o romantické lásce dvou lidí, co jsou si pro sebe vším a nikdo mezi ně nikdy nevstoupí.
Je vůbec možné, aby takový systém fungoval dlouhodobě? Budou ho jistě provázet rozchody a odpuštění, snad jako i jindy v životě, ale máte na tohle dost duševních sil? Co když vstoupí mezi vás jednou i těhotenství – buď vaše nebo jeho přítelkyně či manželky, jak se v takový moment zachovat? Budete chtít skončit, už v takovém vztahu nechcete pokračovat? Zamyslete se a…
Sbalit si kufry, jak se říká – a odejít. Ale není to lehké, nejde jen o nějaké oblečení, spíš o složité životní rozhodnutí, se kterým se musíme umět popasovat. Přestanete si ubližovat a začnete hledat vztah, jenž by vám vyhovoval o něco více – především pak takový, kde budete pro svého nového miláčka jasnou a neohrozitelnou jedničkou. Přeci jen, je to lepší pocit než po nocích brečet do polštáře, že váš partner přespává někde jinde, než si zrovna přejete a nemůžete s tím nic udělat?
…a pak prostě vyprchá nebo skončí, to je víc než jisté! Alespoň to, čím zamilovanost skutečně nazýváme a někteří ji mylně zaměňují za lásku. Být milenkou sice na první pohled nemá smysl, ale co si v životě nevyzkoušíme, tomu pak neuvěříme. Možná je lepší dříve než později…
Seznamky jsem dříve přehlížel, ale našel jsem díky nim svoji životní partnerku. Proto jsem se rozhodl začít psát na blog o seznamkách, abych pomohl i dalším ve hledání partnera.
