Kompromis musí přijmout obě strany aneb vyvážený vztah

Pro dlouhodobé vztahy je ale důležité, aby dvojice našla určitý konsenzus, který bude srozumitelný pro ni i pro něj. Říká se mu také kompromis a žádná domácnost se bez něj neobejde. Jinak totiž budete prakticky neustále ve sporu, protože třecích ploch se bude tvořit víc a víc. Harmonie se docílí právě jen kompromisem a musíme mít na paměti, že nějaký ideál neexistuje – snad jen v románech a televizních seriálech staršího data vydání. Kdy je ale kompromis nahrazen spíš účelovou manipulací? 

Začátky vztahu jsou vždycky zkrátka super

Když se dáte dohromady, je za všech okolností slunečno, zamilovanost dokáže překrýt opravdu leccos, sociální, kulturní nebo jakékoliv další rozdíly, které by za jiných okolností byly určitým klínem ve vašem vzájemném vztahu. První rande máte ale dávno za sebou a teď je čas naučit se společně žít pod jednou střechou. A právě tady může nastat problém, protože jste na začátku byli možná zvyklí dělat věci, které vám nejsou tak docela vlastní, v mnohém jste ustoupili a možná se očekává, že budete v podobném duchu pokračovat.

Ohleduplnost je při společném bydlení zcela namístě, berte v potaz, že partner chodí do práce na směny nebo musíte mluvit tišeji, pokud zrovna telefonuje, případně chvíli počkat, až hovor skončí. Některé ústupky jsou tedy nezbytné, v zájmu slušného chování a společného vycházení. Ovšem, našli bychom i takové kompromisy, které naruší vzájemnou úctu a důvěru.

Konkrétní příklady, ptáte se? 

• Nechat se připravit o kariéru. Nepodporuje vás v práci, možná trochu žárlí na lepší platové ohodnocení, ale v každém případě – nesmíte odcházet ze zaměstnání jen kvůli jemu nebo jí. 

• Obětovat rodinu. Nesnáší se s vašimi rodiči, bratrem nebo sestřenicí, který vy naopak samo sebou velmi milujete a chcete je pravidelně vídat. Tak proč se vzdávat jednoho pro druhé? 

• Ustoupit chování, co nejste ochotni tolerovat. Ponižování, urážky, případně dokonce fyzický výpad vůči vám. Je to v pořádku? Respekt ve vztahu prostě být musí, z jedné i druhé strany.

Najděte jádro problému a promluvte si o něm. Možná je jeden z vás až moc spořivý typ, druhý zase spíš na každou korunu zrovna nehledí. To je pro vztah normální, dokonce jde o trend, jenž je zastoupen snad ve všech domácnostech. Bývá těžké si o podobných věcech promluvit, vztah a přístup k financím je dán už z rodiny a výchova se jen těžko přehluší. Pokud ale chcete mít doma víc klidu, je třeba si vyjasnit i tohle.

Vyjděte si vzájemně trochu víc vstříc…

Milenecký vztah funguje naprosto v pořádku, ale jsou tu zlozvyky, kterými se navzájem trochu popouzíte a lezete si na nervy? Zkuste je řešit jeden po druhém, takovým malým výměnným obchodem. Ty uděláš jedno – a já vyřeším druhé, když to nemáš rád. Totiž, v případě, že budete postupovat jako sehraný tým, nakonec se oba přizpůsobíte a budete mít radost, že jste si zase o něco blíž. A na rovinu, bolelo to snad? Představte si, že žijete jen sami se sebou, respektive se svým klonem a musíte snášet všechny aspekty jeho chování. Divíte se teď partnerovi, že má k něčemu výhrady? Nikdo přece není dokonalý, že?

Možná máte také moc vysoká očekávání, a právě proto se nemůžete shodnout. Pak se na sebe zkuste podívat co nejvíce neutrálníma očima (nebo poproste nejbližšího z přátel, aby k tomuto tématu také řekl svoje). Během hádek držte co nejvíce emoce na uzdě a když je to třeba, stůjte si za svým. Ale pokud máte pocit, že ustupujete až moc a děláte místo malých kompromisů příliš velké bez jakékoliv zpětné vazby, asi je něco špatně. A právě tehdy je namístě se zamyslet, jestli je vůbec pádný důvod v takovém vztahu ještě pokračovat…