Podmíněnost ženské lásky

Hypergamie vs. polygamie

Z evolučního hlediska se tvrdí, že ženy jsou hypergamní a muži polygamní. Hypergamie znamená, že ženy mají vrozený instinkt k vyhledávání toho nejlepšího muže, na jakého mohou za svůj život narazit. V dřívějších dobách šlo o tendenci žen prodávat se za nejlépe postaveného muže, který ženu zabezpečí do konce jejího života. Polygamie u mužů je zase instinkt, který jim říká, aby se snažili své geny šířit co nejvíce, a tím pádem je to nutí k potřebě spát s co největším počtem žen. V dřívější době šlo o tendenci rozšířit své geny do co největšího okruhu. Takže zatímco muž chce hodně žen, ženy chtějí jednoho muže, který bude dost dobrý na to, aby s ním mohly být celý život.

Naše potřeby jsou odlišné

Z těchto informací si můžeme všimnout, že přání mužů a žen jsou diametrálně odlišná. K tomu, aby uspělo jedno pohlaví, musí to druhé ubrat na svých touhách. Pokud chce žena získat dokonalého muže na celý život, muž se musí vzdát vztahů s více ženami. A naopak – pokud chce muž volný vztah s více sexuálními partnerkami, žena nedostane monogamii, po které touží. Během všech let se toho od historie hodně změnilo. Ačkoliv jsou stále místa, kde je polygamie legální, ve většině vyspělých států je zakázána. Naopak ženská strategie je stále zohledňována. Ženy se snaží najít muže, se kterým jim bude dobře.

Monogamie dnešní doby

V pozdější době se začala rozvíjet monogamie, což znamená, že máme pouze jednoho partnera, kterému jsme věrní. Monogamie byla podporována z důvodu růstu civilizace a stabilizace společnosti. Nehledě na to, že zdravý a fungující vztah je základním předpokladem pro růst a výchovu dítěte, které má před sebou vzor toho, jak by to mělo fungovat. Hypergamie i polygamie byly v minulosti přirozeným způsobem, jak roznést své DNA. Pokud žena spala s úspěšným mužem, zajistila si šíření svého genu. Když muž spal s více ženami, také rozšiřoval okruh výskytu svých genů. Zde jistě musíme zmínit například Čingischána, zakladatele mongolské říše, který spal se ženami zajatců, aby se jeho geny dostaly co nejdál. Podle výzkumů je až 0,5 procent lidí na světě potomkem Čingischána.

Společenská omezení u mužů

Ačkoliv je v mužích zakořeněn jistý stupeň promiskuity, je v současnosti omezován nejen společensky (například manželství, náboženství), ale i institucionálně. Naopak hypergamie žen zakázána není, protože jde o proces, kdy se žena chce zabezpečit s jedním mužem. A zde se názory rozchází. Odborníci tvrdí, že ženy milovat bezpodmínečně nemohou, zatímco muži ano.

U žen to prý funguje tak, že stále aktivně hledají vhodného muže. Pokud se s mužem něco stane, jsou omezeny šance na předání genů a muž se stane pro ženu zbytečným. Pokud však onemocní žena, muž s ní zůstane, aby neohrozil své potomky. To má být bezpodmínečná láska. Ze všeho vyplývá, že ženy přitahují hezcí a úspěšní muži, což muže neustále tlačí k zdokonalování se. Čímž se zdokonaluje lidstvo jako takové. Hypergamie u žen údajně zaniká ve chvíli, kdy narazí na o něco lepšího partnera, než je ona sama. V tuto chvíli si řekne, že lepšího už nenajde a zůstane se současným. Se zánikem hypergamie údajně souvisí i narození potomka, kterého chce žena zabezpečit, kdy se žena už necítí tolik sexy a přitažlivá jako dřív.