Najít toho pravého – to je pro mnoho lidí nepřekonatelný problém, ať už se právě snaží sebevíc, jsou nově registrováni na větším množství online seznamek, chodí často mezi lidi a vůbec jsou maximálně společenští.
Což je sice správná cesta, ale samozřejmě i na té jde udělat pár chybných kroků, čímž se následný postup hodně zkomplikuje. Není však nutné vzdávat se předem, protože i chybami se člověk učí a jak pravý známý slogan, naděje tu bude až do konce, protože umírá jako poslední. Nenechte se odradit neúspěchy a pojďte se na své chování podívat trochu s odstupem – možná zjistíte, že je třeba jej alespoň mírně přehodnotit.
Na první schůzce byste se určitě neměli chovat jako ublížený uzlíček nervů, kterému muži nebo ženy neustále jen ubližují, využívají jej a nenechají ho ani chvíli v klidu. Právě takový přístup je maximálně kontraproduktivní, vlastně nikdy nemůže vést k dlouhodobému úspěchu. Naopak, z těchto nálad a pocitů se musíte dostat, jinak se ani neseznámíte tak, jak byste opravdu chtěli – a zajímavé protějšky od sebe jen odrazujete. Nepropírejte dřívější vztahy a nemluvte o svých ex nijak ošklivě. Spíš o nich nemluvte vůbec, protože se jistě neubráníte alespoň zčásti negativním emocím a ty při snaze o kontakt s druhými lidmi jednoduše odrazují, ať už je jejich spouštěčem cokoliv.
A když už jsme u toho proudu slov, neměl by být rozhodně jako Labe nebo Dunaj, i když si chcete neustále povídat a zjišťovat nové informace, protože jste osobou na druhém konci stolu opravdu přímo unešení. Když budete pár vteřin ticho, rozhodně se nic nestane. Vždyť i takoví sportovní komentátoři chtějí nechat diváky vychutnat atmosféru na stadionech!
Jste nadšení a nechce se vám věřit, že jste potkali někoho takového – snad jako byste na sebe čekali celý život, říkáte si. To může a nemusí být pravda, ale je skoro jisté, že máte nasazené ty pověstné růžové brýle, které vám znemožňují vidět věci trochu víc realisticky a s potřebným nadhledem. Některé aspekty chování druhé osoby nelze omlouvat donekonečna, to je takový první malý podnět k zamyšlení. A co dál?
Co třeba sociální sítě? I tam na nás totiž může někdo čekat, protože – ruku na srdce – všechny z lidí, které máte v přátelích, určitě neznáte tak dobře. Možná dokonce ani ne osobně, protože se stovkami osob se ani poznat nelze. Na internetu nejsou jen notoričtí sukničkáři a zapšklé dámy, vzhledem k možnostem, co dnešní doba dává, je zde do jisté míry přítomen skoro každý. Jen si k sobě najít cesty.
Může to být bývalý spolužák, klidně také kolegyně z práce. Možná se znáte z dětství nebo jste se už dřív potkali na nějaké dovolené – a z tohoto kontaktu se dostanete brzy do jiné fáze. Jste vlastně už dlouho staří známí, ale poté, co přeskočila jiskra, vidíte skutečnost už trochu jinak. Nebo požádáte kamarádku, aby vám dohodila svou kamarádku? I tak se přeci lidé seznamují, podobné principy fungují a jsou staré jako lidstvo samo