Blog o seznamování

Pro někoho omezení, co spoutává a není důvod pro něj, jakkoliv trpět, pro jiného zase naopak spíš životní styl, protože láska hory přenáší. Rodina nebo přátelé jsou možná trochu proti, ale jsou i tací, co vás zaručeně podrží.

Je to spíš odchod jedné životní etapy než nějaké potvrzení faktu, že už na vás nic a nikdo nečeká. Život přece není žádné slzavé údolí, a i když je rozvod bolestným procesem, měli byste vyhlížet ono pověstné světlo na konci tunelu.

Možná si to podle partnera či partnerky neříkáte dost často a možná se tím váš protějšek dokonce trochu trápí. Jistě, slyšet „Miluji tě“ je velice krásné, ale bylo by chybou, kdybyste si podobná slůvka říkali jen proto, že je chce ten druhý slyšet.

Pokud se vám líbí, není zdánlivě nic snazšího než ji zkusit přitáhnout k sobě. Ovšem co se snadno řekne, už se potom hůř udělá, že? Nemusíte si ale vůbec zoufat, protože vám nyní dáme k dobru pár rad, díky kterým určitě uspějete.

Drsné, kruté, ale bohužel pravdivé. Od milování k nenávidění je často jen malý krůček a udělat ho není v životě moc složité. Čím víc vám škodí, tím spíš po tom druhém toužíte.

Tohle je téma, které se objevilo hlavně v poslední generaci. Mladí lidé prostě nehledají vždycky klasický párový život – spíše naopak, co nejdéle zůstávají sami, užívají si života a proplouvají jím bez stálého partnera.

Když se chystáte na svatbu, samozřejmě se dostane i na otázku, jak se chystáte dát vale svobodě, ale předtím si ještě užijete večer s nejlepšími přáteli. Stres z příprav na svatbu a budoucnosti necháte za dveřmi a budete se parádně bavit – ještě jednou se odvážete, protože je to dovoleno.

Rozum a cit, to je věčný souboj, který v lidských generacích přežívá nejen v umění. Snad každé literární dílo nebo divadelní kus se touto tématikou zabývají, i kdyby to bylo snad jen v okrajové formě.