Menu
Jako vždy, když se sejdou velmi podobné povahy je zde velký potenciál, ale i obrovské riziko. Stejné klady ale i charakterová mínus se odráží na společném fungování. Dva berani mohou spolu tvořit velmi silnou dvojici sršící energií a životním elánem, ale to samé může eskalovat v divoké hádky. Jaký tedy ale vlastně vztah dvou beranů pravděpodobně bude?
Rozhodně ne nudný. Beran není někdo, kdo by dokázal klidně sedět, vyčkávat a nechat život plynout. Naopak, beran potřebuje tvořit, něco dělat. Jeho ohnivá povaha mu nedopřává klidu. Berani zvládají práci, děti, a ještě se věnovat nějakým zajímavým společným koníčkům. Problémy to ovšem může tvořit v tom, že berani pak mají tendenci se navzájem hecovat. A bičovat k ještě větším aktivitám. „Hele, zvládám makat osm hodin v práci, třikrát týdně chodím na kurzy španělštiny, zbývající dny mám předplacenou posilovnu, a ještě zvládám o víkendech chodit lézt na skály!“ „Jo, tak tím pádem já od příštího roku nastoupím k tomuhle všemu ještě jako dobrovolník k ekologické skupině!“. To je jednak vysilující a jednak pak hrozí, že si berani nenajdou čas na sebe navzájem nebo na rodinu. Řešit se to dá snadno – rozdělením kompetencí a zavedením nějakého pevného režimu. Pozor si ale partneři musí dát na to, aby toho druhého neutlačovali. Beran velmi těžce snáší, když je „pod pantoflem“. Je dobré vymezit si hranice předem a nechávat tomu druhému svobodu.
Zároveň se celý vztah nese v jakémsi nevyřčeném boji o dominanci. Beran je vůdce, touží táhnout a nerad se táhnout nechává. Oba se tedy velmi rádi ujímají iniciativy. Když se to srovná s beranovou přirozenou tvrdohlavostí, je naprosto jasné, že výraz „italská domácnost“ je zde zcela na místě. Beran neustoupí a neustoupí. Když si partneři nedají pozor, mohou se snadno stát, že se o naprostý detail pohádají na život a na smrt. Velký problém je, když se partneři urazí a nemluví spolu. Díky své tvrdohlavosti jsou totiž schopní spolu nemluvit třeba i týden. Jen aby nikdo z nich nemusel udělat ten první krok a slevit ze své neústupnosti. Berani by se měli především naučit hledat kompromisy. A to i v rodinném soužití. A naučit se, že někdy ustoupit není automaticky konec světa a jejich společenské hrdosti.
U ženy – berana se nedá očekávat, že by byla domácí puťkou, která se nechá táhnout mužem a bude klidně sedět doma a starat se o dům. Muž si musí zvyknout na to, že v tomhle vztahu jsou dominantní oba. Na druhou stranu ho ale může uklidnit a být mu útěchou to, že díky společné povaze se dají očekávat i společné zájmy. Sport? Zbraně? Počítačové hry? To všechno můžou partneři dělat společně a žena se stejným zápalem jako muž. Je také velmi samostatná a spoustu věcí dokáže sama, bez mužovy pomoci. Ten si tedy muset zvyknout na to, že je na něm žena nezávislá. Ale nic se nemá přehánět, a proto by si i žena měla někdy dovolit ukázat muži trochu bezmocnosti a nechat ho, aby některé problémy vyřešil za ní. Jeho egu to pomůže a jí neuškodí.
Důležité je snažit se vyhnout tomu, aby jeden partner druhého urazil. Berani dokáží být ledové mlčenlivé sochy, pokud mají dojem, že je Jejich Majestát uražen. A udobřit si tvrdohlavého berana je práce na věky (a rozhodně ne pro druhého takového). Berani se musí naučit menší urážlivosti a vzájemně se nepopichovat tak, aby to druhého ranilo. Respekt, kompromis, uznání
Zásadním kamenem vztahu, kolem kterého musí oba stavět je vzájemný respekt, a konec bojů o moc a nadvládu nad druhým. Pokud se toto podaří, může být jejich vztah velice úspěšný a jejich vzájemné pouto silné i do velmi vysokého věku. A když ne, rozhodně se dva berani dokáží postarat alespoň o to, aby na tuto rozvodovou bitvu soud nikdy nezapomněl.
