Menu
Větroplach vodnář s mnoha přáteli, a ještě více vizemi, cíli a touhou stihnout a zvládnout snad úplně všechno. A k tomu pečlivá, upravená, úzkoprsá, přízemní, racionální a stabilní panna s nohama pevně na zemi. Jak to jde k sobě?
Když se tihle dva setkají, může být panna ohromená zdánlivou schopností vodnáře zvládat úplně všechno, čistě a bezproblémově proplouvat životem bez jediného mráčku na nekonečném nebi. Pak ale zjistí, že je to trochu jinak. Že vodnář má tendence upsat se úplně do všeho, zkusit cokoliv, poznat kohokoliv, a to nejraději najednou. Chce zachraňovat svět a pomáhat celému lidstvu a potom se hroutí vyčerpáním a své projekty nechává nedokončené. Že má mraky přátel a těm všem se snaží věnovat tolik, že zapomíná na svou rodinu, na svého partnera a domů se chodí doslova jen najíst a přespat. Ale není to tak, že by nechtěl, prostě mu jen na nic jiného nezbývá věc. Panna vidí, jakými zbytečnostmi marní čas, místo toho, aby dělal něco produktivního. Panně z toho vyústí jediné možné vysvětlení – vodnář si nezvládá správně zorganizovat svůj čas. A také jediné možné řešení. Panna ho bude organizovat za něj. A to vodnáře zmate. Striktní řád, který se mu panna snaží vnutit (a který je zcela funkční a s jeho použitím by doopravdy vše konečně zvládal) je mu naprosto cizí, vzpírá se tomu, nelíbí se mu, má dojem, že ho svazuje. Nesnáší rutinu a stereotyp. Řešení? Panna by si s vodnářem měla dohodnout určitá pravidla, domluvit se s ním, jak to udělat tak, aby jejich životní styl vyhovoval oběma. Nechat ho lítat si kde chce s vírou, že se bude pravidelně vracet a nebude ji zanedbávat. A oba tento systém dodrží.
Panna si buduje pevný rodinný harmonogram. Tomu se vodnář odmítá podvolovat a tvrdohlavě vzdoruje. Mohlo by to vyeskalovat v drsnou hádku, ale panny naštěstí mají skvělý spásný mechanismus – dokáží poznat, kdy je lepší ustoupit a přizpůsobit se. A tak si pravděpodobně panna svůj rozvrh trochu upraví, a hlavně ho přestane nutit vodnáři. Ten jí do života na oplátku vnese něco nečekaného, obohatí ho a zabrání zhoubné nudě. Vodnář má naději pannu obveselit, trochu ji ze země nadzvednout, ukázat ji svou vzduchoplaveckou stránku života a panna konečně roztaje a uvolní tolik strnulá ramena.
Vodnář by neměl zapomínat na to, že panna, ač se to možná nezdá, má společnost ráda a zejména si užívá její obdiv a péči svého partnera. Pokud se tedy bude věnovat všem, ne jí a nikdy ji nikam nevezme, bude to panna brát těžce. Sice pochopí, že vodnář miluje celé lidstvo a jen ji konkrétně a nepodvádí jí, ale stejně jí jeho časté výlety a cesty mrzí. Vodnář by měl pochopit, že ho panna nebude v ničem zdržovat, většinou spíše naopak, kdy ho její přesně mířená poznámka dokáže konečně nasměrovat na správnou cestu v bludišti úvah, které nikam nevedou. Pohledy těch dvou se totiž skvěle doplňují a panna vnáší do jakékoliv problematiky zcela novou perspektivu.
Všechno zkrátka záleží na tom, jak moc dokáže panna ustoupit. Pokud ne a bude se vytrvale snažit vodnáře vměstnat do tabulky pravidel a harmonogramů, vodnář je všechny rozbije a uletí. Pokud mu ale zvládne ustoupit a nechat ho jet si podle vlastních pravidel jen s ohledem na ni, zjistí vodnář, že má vedle sebe spolehlivého partnera, o kterého se může kdykoliv opřít. Který mu poradí s praktickou stránkou jak vedení domácnosti a financí tak jeho velkolepých plánů a pomůže mu je i pečlivě dovést do zdárného konce. Logická panna dokáže navrhnout nejlepší řešení a na té cestičce vodnáře držet. A jejich soužití zkrátka bude opravdu velmi pevné. Tak co, panny a vodnáři? Kterou dráhu si vyberete?
