Menu
Nezdolný optimista a smíšek, který dřív jedná, než myslí, se zde potkal s opatrným pesimistickým citlivým rakem. Jak to pak dopadne?
Střelec je doslova hyperaktivní znamení. Pojem domov mu zas tak moc nic neříká, maximálně tak občasná střecha nad hlavou, pračka a ideálně i nějaké pohotově připravené jídlo. Neustálé někde lítá a užívá si života naplno. A rak nestačí koukat, kam se to dostal. On je zase extrémně domácky založený tip. Společnost nepotřebuje, je absolutně šťastný, když může být hezky doma a opečovávat společné bydlení. A teď dochází k velmi zajímavé situaci. Střelec se totiž kromě výše zmíněného vyznačuje i tím, že je absolutně neschopný, co se empatie týče. Není schopen vcítit se úspěšně do druhých a navíc předpokládá, že všichni uvažují plus mínus stejně jako on. A proto automaticky předpokládá že bytí partnery automaticky určuje rakovi, aby chodil do společnosti s ním. Že budou všechny ty šílenosti podnikat spolu. Ani ho nenapadne, že by to mohlo být jinak. A rak odmítne, nedokáže jeho tempo držet dlouho. Sice se snaží, ale stále chce hlavně být doma. To střelec nechápe a myslí si, že udělal něco špatně. Nicméně mávne nad tím rukou, a protože miluje svobodu, začne odcházet a bavit se. Vezme to prostě tak, že rak nikam nechce, a tak jde podnikat své dobrodružné výpravy sám. Rak, který by nejraději držel toho druhého doma a byl mu blízko, se urazí, začne žárlit a střelci jeho zábavy zakazovat. Ale jestli něco střelec nedává, pak omezení svobody. Je naštvaný, podrážděný a pochybuje. A stejně odchází. Rak se pak cítí podvedeně opuštěně a má tendence být depresivní. Neustále přemítá, zda ho střelec ještě miluje. Vzniká pro něj dojem, že nemá klid a všechna radost se ze soužití vytratila. Protože reaguje citově a emočně, bude to řešit úplně stejně. A vylévat střelci srdce, emočně ho vydírat a omezovat. Což střelec prostě nedává, lekne se toho a uteče nadobro.
To je ale pořádný gordický uzel, že? Ale jak ho rozetnout?
Všechno záleží na tom, jak ti dva naučí trpělivosti a respektu k druhému. Musí si uvědomit, že rak potřebuje být doma a mít u sebe ty, které miluje a střelec zase často vyrážet ven. Ale to, co se může na první dojem jevit jako neslučitelné, jde vlastně velmi pěkně k sobě. Stačí jen změnit perspektivu. Střelec totiž pro své výlety potřebuje pevné zázemí. A kdo jiný mu ho dá než rak. Rak zase chce ve vztahu důvěru a přímý přístup. Střelec je přitom extrémně pravdomluvný a otevřený. A jak bude řečeno dále, právě střelcova komunikativnost může věcem hodně napomoci ke zdárnému konci.
Ti dva se spolu především musí naučit komunikovat. Řešit, když se někomu z nich nebude něco líbit. Sdělovat si, co kdo z nich od vztahu očekává a chce. Tak se vyhnou nedorozumění a budou moci společně pracovat na vyřešení konfliktů. Také musí toho druhého respektovat a umět si projevit lásku. Střelec by se měl ve svých akcích trochu krotit a vždy se k rakovi vracet. Rak by se měl naučit znát střelcovu potřebu svobody a dopřávat mu ji. Důvěřovat jeho slovu, že ho nepodvádí, miluje a vždy se k němu vrátí. Když se bude chtít zúčastnit něčeho s ním, střelec by neměl problém vzít ho s sebou. Ale také mu potom snad nebude vadit, když rak příště nepůjde.
U raka pozor na neuspořádané chrlení citů a výčitek, střelec se v tom snadno ztratí. Jeho zmatené vysvětlování zase dráždí raka. Klíčem k dobré komunikaci je i naučit se říct, co se děje bez hromady slz a emocí. Rak se hodně rychle zraní, otevřený střelec si musí umět dávat pozor na jazyk a něco neříkat přímo na rovinu ale podat to tak, aby to raka příliš nezranilo. A rak by se zase měl odnaučit tajnůstkaření a být otevřený. Přímosti si totiž střelec velmi cení.
