4 největší zabijáci vztahu

Odmítání komunikace a diskuze

Každý problém se dá řešit (jak oživit vztah), o všem se dá mluvit. Ale to tak nějak předpokládá, že o tom oba mluvit (komunikace ve vztahu) chtít budou. Pokud jeden z partnerů diskuzi pravidelně utíná už v zárodku, je zaděláno na pořádný průšvih. Říct, že se vám něco nelíbí, probrat obě strany problému a dohodnout se na nejlepším řešení. Pokud jeden z partnerů diskuzi zkrátka ihned utne, případně prohlásí že „o tom se bavit nehodlám“ „nechci o tom diskutovat“ apod. absolutně tak sráží snahu toho druhého a kráčí zkrátka po cestě, která nevyhnutelně vede do pekel. Partnerské vztahy jsou postavené především na komunikaci. A pokud tam toto chybí, nikdy nemůže vztah dobře fungovat. V komunikaci by se také nikdy nemělo objevit pohrdání, agrese a podobné tendence. Jeden druhého si přece vážíte, a tak to je tak to je správně. Veškeré formulace jako „Jsi úplně stejný jako…“ „Nechápu, jak si můžeš myslet že…“ „Už dávno to není, co bývalo…“ Jen zbytečně zraňují.

Neupřímnost je destruktor

Říká se, že milosrdná lež bývá lepší než drsná pravda. Ale platí to i u vztahů? Pokud by člověk měl někomu říkat čistou pravdu, měl by k někomu být naprosto otevřený a říct mu všechno – i negativa, nemělo by jít právě o životního partnera? Názor, že to toho druhého zdeptá a on vás opustí je neopodstatněný. Většina lidí pak má spíše pocit absolutní důvěry než uraženosti, spíše je ráda, že se na vás může absolutně spolehnout. A to, že říkat čistou pravdu někdy obnáší i nepěkné věci? Kritika se přece vždy dá říct tak, aby nebyla zničující, ale konstruktivní :-). S tím souvisí i ochota s druhým mluvit a říkat věci otevřeně. Netajit, netutlat.

Nedostatek času jeden na druhého

Zejména s dětmi přichází i problém nedostatku času. Kde dříve byli dva je najednou tři a více, tomu třetímu je nutno obětovat naprostou většinu času a dva sami pro sebe u prakticky prostor nemají. Jak se s tím vypořádat? Jednak si dát jedno jednoduché pravidlo. Když už spolu jste, věnujte si maximální pozornost. Nerozptylujte se ničím jiným, tomu druhému se věnujte naplno. Aby bylo jasně vidět, že veškerá vaše mysl je upřená jen a pouze na něj. To vyváží i celkově méně stráveného času. A druhá rada zejména pro páry s dětmi? Takzvané manželské rande. Zkrátka dát děti na chvíli hlídat a vyrazit si spolu jen sami dva. Jako když jste spolu randili. A naplno se tak věnovat tomu druhému, bez starosti o děti.

Stereotyp

Ráno vstáváte různě, jeden jde s dětmi do školy a druhý do práce, večer se vidíte jen mezi dveřmi, pak jeden dělá s dětmi úkoly a druhý večeři, rychle se navečeříte a jdete se koukat na film a pak v jedenáct spát… Docela nuda, ne? Vztah by nikdy neměl upadnout do stereotypu (jak bojovat proti stereotypu). Snažte se ho něčím oživit, vybočit. Jít ven, na výlet nebo do divadla. Něco si společně užít, nabrat zážitky, pořádně se spolu bavit, komunikovat. Nezacyklit se ve svém pohodlném stereotypu, kde se veškerá vášeň, dobrodružství a kouzlo pomalu vytrácí a šediví pod nánosem obyčejné všední nudy. Jste především vy dva, vy se milujete, vy jste si toho druhého vybrali jako životního partnera. Tak se k sobě podle toho také chovejte a nedovolte, abyste si navzájem zevšedněli a stali se obyčejnými, šedými a stereotypními. Zkrátka nudnými dospělými.