Každý vztah má svůj čas aneb jak se obvykle vyvíjejí

Každý má svou představu a ten druhý ji mít nemusí, už zde vznikají drobné spory. Důležité je, aby nepřešly ve vážnější konflikt, protože v každém vztahu jsou přeci nějaké ty malé mráčky – a usmiřování by bez nich ani nebylo ono, nic není v životě ideální…

Na nic nespěchejte, je to jako s hubnutím

Když budete moc tlačit na pilu, určitě neuspějete. Když dívka dá chlapci sama po dvou měsících soužití návrh k sňatku, je něco špatně – s prstýnkem na slečnu svého srdce za osm týdnů nechoďte, i kdybyste v její přítomnosti láskou hořel sebevíc. Ve vztazích, zvláště těch vážných, se přeci nesmí nic uspěchat. Tedy alespoň, pokud chcete dosáhnout nějakého trvalejšího výsledku. Na partnerství se přece vždycky podílejí dva, a že jeden chce, neznamená, že ten druhý musí chtít nutně také, nejste přeci jedno tělo (což je stejně jen taková hezky znějící metafora básníků, leč buďme realisté). 

Po rozchodu rychle po hlavě do dalšího vztahu, to přece nemůže přinášet nic dobrého, že? A přece se tak děje, dokonce se někdy jde ještě o pár kroků dál – svatba, dítě, jedno bydlení, všechno velmi rychle v jednom sledu. Toho se však zejména muži natolik zaleknou, že okamžitě ze všech společných aktivit vycouvají a jistě se jim není co divit. Proč se vlastně tolik ženeme do společného soužití a chceme co nejdřív „okroužkovat“ partnera?

• Aby nám ten druhý nikam neutekl. Jistě, hnacím motorem je někdy obyčejný strach. 
• Nejistota. Chce nás, nechce nás? A co když si najde zítra někoho jiného a lepšího? 
• Společnost a její tlak. Jak to vidí rodiče? Mínění přátel a známých? Neříkají teď nic?

Ve všech třech případech je prostě něco špatně, snad jako když si zapomenete dát na seznamku profilovou fotku a čekáte stovky odpovědí už zítra ráno. Takhle to zkrátka nefunguje a v případě, že si až tolik nevěříte a spěcháte na svatbu, dočkáte se brzy konce. Jaké vývojové fáze tedy má běžný a průměrný vážný vztah? 

Prvního čtvrt roku je to opravdu krásné

První schůzky, vzájemné poznávání a střídavě zamilované šílenství a přemýšlení nad tím, proč vlastně zamilovaní jsme. Pokud jste se scházeli s dalšími lidmi a flirtovali doslova ostošest, najednou je se vším utrum. Soustředíte se prostě jen na jednoho, toho nejlepšího, koho jste si vybrali. Jestli půjde o sázku na správnou kartu, ukáže až budoucnost…

V období od čtyř do šesti měsíců pak u vztahu poznáte, že je opravdu vážný. Máte chuť společně trávit čas, chybíte si, když nejste delší dobu s tím druhým. Stále častěji používáme ten magický termín „my“. Ale pořád ještě není důvod někam spěchat, musíte se vzájemně poznat ještě o něco lépe, závazek tu sice je – ale že by měl skutečně pevnost tvrzené oceli? 

Po půl roce je čas na nové začátky

Loď zakotvila v přístavu, i tak by se dalo nazvat období vztahu, který trvá déle než šest měsíců. Je vhodný čas na to, abyste přemýšleli nad společnou budoucností. Nejžhavější fáze zamilovanosti, ať už chcete nebo ne, spíše opadává a nyní je čas na úvahu, jestli máte tolik společného, abyste spolu byli i nadále. Je čas na zásnuby? To je už otázka vývoje vztahu, ne vždy lze přistoupit k podobnému kroku v tuto dobu, někdy je lepší počkat rok nebo dva. Ale určitě bychom o podobné věci měli minimálně uvažovat. Už to opravdu není jen první rande – a buď anebo. 

Jste spolu už dva roky nebo i déle?

Pak je i přes drobné neshody, které lze najít v každém vztahu, určitě vše docela v pořádku. Rozumíte si a jste připraveni svůj svazek zpečetit svatbou nebo společným potomkem, pokud neuznáváte prstýnky a raději žijete takzvaně na psí knížku, záleží na preferencích a vkusu, ale i vzájemné dohodě. Ženy ale mají svatby bezesporu v oblibě, cítit se jeden den opravdu jako princezna a mít pocit, že není milenkou – nýbrž životní partnerkou – je hodně důležitá věc. Pánové pak ale dost dobře netuší, co se po nich vlastně žádá, do vdavek se nehrnou třeba kvůli dřívějším zkušenostem a bylo by lepší si vše vyříkat. Rozvodovost je sice relativně vysoko, ale proč to nezkusit? Třeba právě vám to štěstí nakonec vyjde, tohle nikdo nemůže vědět dopředu…