Randění během pandemie

Setkání s cestovatelem

Vybrala jsem Greektown kvůli jeho krátké vzdálenosti od stanice Union Station, na zastávce jeho předem naplánované cesty kyvadlovou dopravou z Houstonu do Chicaga a pak z Chicaga do Madisonu ve Wisconsinu. Potkala jsem ho náhodou na Bumble. Na této aplikaci jsem samozřejmě nebyla náhodou, ale nikdy jsem neuvažovala nad tím, že bych hledala někoho z takové dálky. Nastavila jsem si v aplikaci okruh vyhledávání uživatelů do 10 mil od Chicaga, ale pár týdnů předtím jsem byla v Madisonu a netušila jsem, že 10 mil se počítá odkudkoliv, kde jsem.

Když jsem vešla do restaurace, prohlédla jsem si potajmu jeho profil. Ve skutečnosti vypadal stejně skvěle jako na fotkách – super! Protože kdybych měla ještě jedno rande s někým, kdo vypadá o 10 let starší nebo je o dost menší, tak bych další randění vzdala. Když jsem šla kolem stolu, vstal, a my jsme se trapně srazili lokty. Musím se přiznat, že jsem uvažovala o zrušení této schůzky, protože tento týden se začala stupňovat panika kolem pandemie, ale domnívala jsem se, že od sebe udržíme bezpečnou vzdálenost.

Splňoval mé představy

Objednali jsme si jídlo a zjistila jsem, že je vegan. Roztomilý, svobodomyslný a vegan – splňoval všechny nejdůležitější parametry. První hodina probíhala poněkud v trapném duchu. Ne že by byl nespolečenský, jen plachý. Nejsem stydlivá, takže jsem se ujala komunikace, vyprávěla mu nějaké své historky a pokládala mu otázky, aby mi i on o sobě něco řekl. Povídali jsme si tam do té doby, dokud nebyl čas oběda. Vyrazili jsme proto na procházku do krásného slunečného dne. Imponovalo mi, jak je vysoký.

Společná procházka po Greektown

Prošli jsme se po čtvrti Randolph a West Loop, kde jsme se zastavili v City Winery, obdivovali obrovské ocelové kádě vína a povídali si o živé hudbě. Když jsme pokračovali do oblasti Near West Community a do Union parku, vyprávěla jsem mu o dvou místech v blízkosti Union parku, kde jsem pracovala. Hovořila jsem o stavbě bytů a o tom, jak bohatší lidé nakupují byty. Naskytla se mi tak dobrá příležitost zjistit, zda má podobný pohled na sociální aspekty společnosti. Škádlila jsem ho také virem COVID19, ale kdybych měla tušení, že pandemie tolik ovlivní naše životy, nikdy bych o viru nevtipkovala. Chtěla jsem, aby se se mnou cítil dobře a podělil se se mnou o některé své politické názory, což by mi poskytlo určitý pohled na něj.

Kávou ve Starbucks jsme zakončili naše rande (vím, měli jsme jít do nějaké místní kavárny, ale tahle byla nejblíž). Po téměř 6 hodinách jsem ho doprovodila na místo, kam uschoval svá zavazadla. Na rozloučenou mi věnoval roztomilý, koketní úsměv. Když vystoupil, zasněně jsem zapnula rádio.

Nakazila jsem se – mám koronavirus!

Tehdy jsem se dozvěděla, že guvernér Pritzker právě nařídil zavřít všechny restaurace ve státě. Teprve v ten moment jsem si uvědomila, jak je to vážné – a přemýšlela jsem, jestli nebylo příliš riskantní strávit odpoledne v restauraci s někým novým, kdo právě vystoupil z letadla! Tu noc jsem se vzbudila celá zpocená s návaly horka. Když jsem tam tak ležela, zírala do tmy, stírala si pot v čela a potýkala se s přívaly zimnice a horka, začala jsem se bát. Nejenže jsem vystavila nákaze sebe, ale také jsem zamířila přímo ze schůzky ke svému bývalému přítelovi a jeho manželce, která má špatnou imunitu. Objala jsem u nich dva teenagery a vypila sklenici seltzeru, zatímco jsme stanovovali pravidla sociálního odloučení. Pak jsem zamířila do domu své kamarádky, která pro mě měla přichystaný bezlepkový dort a zůstala jsem u ní několik hodin. Měla jsem hrůzu z toho, kolik milujících lidí jsem vystavila viru COVID19.

Och, byla to jenom menopauza

Naštěstí jsem ráno byla v pohodě – menopauza si vybrala velmi nešťastnou dobu, aby dala o sobě vědět. Ulevilo se mi a sama sobě jsem přísahala, že se budu sociálně izolovat. Momentálně žiji jakoby v jiném světě, máme nařízeno, abychom zůstávali doma. Pracuji z domova a komunikuji s ostatními pouze prostřednictvím internetu. Svět se po té schůzce v mnohém změnil. I v této době ale není problém seznámit se ve virtuálním světě. Bylo příjemné poznat mého nového přítele přes textové zprávy, po WhatsAppu a po telefonu. Ráda někoho poznávám pomalu a nyní nastává příležitost, jak někoho poznat S-K-U-T-E-Č-N-Ě P-O-M-A-L-U.

Během této doby ale přemýšlím i o sexu. Měsíce karantény znamenají ŽÁDNÝ SEX, což je mnohem děsivější vyhlídka, než že dojde toaletní papír. Přítel navrhl sexting nebo kybernetický sex, něco, o co jsem nikdy neměla zájem. Ještě bych snesla fotky sebe sama ve spodním prádle, ale netoužím po fotografiích pánských přirození ani o mé nahé fotky plujícími v kybernetickém světě.

Prozatím jsem ráda, že mohu dále využívat WhatsApp a na sobě mám při tom sexy top zkombinovaný se starými flanelovými pyžamovými kalhotami.